Únor II.

Neděle 8.2.2009

Gábinka si z kapesného našetřila na dětský příbor z Ikey, po kterém toužila od chvíle, co jsme ho po příjezdu koupili Edovi a jí ne, protože nám přišlo, že už je na to dost veliká. Když se ale tolik snažila, nešlo její přání odmítnout a vydali jsme se odpoledne do Ikey. Abychom neabsolvovali hodinovou jízdu jen kvůli jednomu obchodu, našli jsme si na trase Ned Brown Forest Preserve, rozlehlý park s mnoha vodními plochami, ve kterém jsme se stavili ještě před „velkým“ nákupem.

Krátce po našem příjezdu začalo zapadat slunce a okraj jezera u parkoviště se zaplnil fotografy, kteří využili stále zimního, ale již o něco teplejšího počasí.

Park byl délkou tras a jejich asfaltovým povrchem přizpůsobený hlavně pro cyklisty a bruslaře. Jak procházky po asfaltu nemusím, tentokrát se to docela hodilo, protože v posledních dnech roztály kvanta sněhu a zem byla dost podmáčená, takže po nezpevněných pěšinách bychom s kočárkem se spícím Edou těžko projeli. Vybrali jsme si náhodně jeden okruh, který se ukázal příliš dlouhý a v částech, kam stromy většinu dne nepustily sluníčko i těžko schůdný, protože na cestě ležel zledovatělý sníh. Nevěděli jsme přesnou délku trasy ani kudy přesně povede,  tak jsme neriskovali a když se začlo stmívat,  vrátili jsme se.

Na parkovišti na nás už čekal policista, který nám vysvětlil, že se park zavírá po západu slunce, tedy někdy ve čtvrt na šest, zhruba v dobu, kdy jsme se vydali na trasu :-). Na parkoviště jsme se vrátili kolem šesté, za což jsme dostali pokutu dvacetpět dolarů.

V Ikee už to proběhlo v pohodě. V klidu, jak jen to bylo s našimi dětmi možné, jsme se navečeřeli, děti si pohrály v kuličkách a Gábinka si koupila svůj vytoužený příbor, který si i sama zaplatila :-).

Více fotek na: https://pidahrabal.rajce.idnes.cz/054_Ned_Brown_Forest_Preserve/

Sobota 14.2.2009

To je den, který každý z nás dobře zná, Sv. Valentýn. Nebudu se rozepisovat o šílenství vládnoucím v obchodech, jen pro představu přiložím jednu fotku:

Úterý 17.2.2009

Přiletěl nám dlouho plánovaný a netrpělivě očekávaný balík, ve kterém nám Milanovi rodiče posílali nějaké bylinky, koření a kosmetiku, které tady nemůžeme sehnat, ale nejdůležitější byly knihy a obrazové publikace z našeho kraje, kterými chceme podarovat pár lidí tady. Milanova maminka, nám chtěla udělat radost a tak přibalila ještě pár křížal ze zahrádky, které máme moc rádi. A právě ty křížaly nám pořádně „zavařily“, protože se pytlík s nimi roztrhnul a milé křížaly se rozsypaly po celém balíku, v němž všechno krásně ulepily :-).

Středa 18.2.2009

Tak ty křížaly nám byl čert dlužen, nejen, že jsem odpoledne trávila otíráním pohledů a kalendářů, ale ještě jsem si o sušenou švestku vylomila kus zubu :-(.

Úterý 24.2.2009

Odpoledne měla Gábinka ve školce čtení s rodiči, za nás šel Milan. Byl to speciálně připravený program pro děti, kterým dělá čtení v angličtině problémy. Šlo o jakési doučování, při kterém se  rodiče dozvědí o problémech, se kterými se jejich dítě potýká a zároveň mu učitelé poradí, jak se doma učit a jaké používat postupy, aby u nich došlo ke zlepšení.

Čtvrtek 26.2.2009

Eda měl narozeniny. Dortík jsme zbaběle koupili, normálně mívají děti domácí, ale tady se mi pečení příliš nedaří a kromě toho, Linda nemá ani pekáč natož formu na dort a nechtělo se mi ji kupovat kvůli dvěma dortům, které se ještě ani nemusí podařit.

Počkali jsme na tátu až se vrátí z práce, pak jsme usedli ke Skypu a udělali oslavu v přímém přenosu. Bylo to fajn dokud jsem nepřinesla dort, Edu pak už nic jiného nezajímalo, cpal se tak, že sotva dýchal, na povídání s babičkou už nezbýval prostor :-).

Sobota 28.2.2009

Na návštěvu dorazil Mark s přáteli, Heidy nemohla, musela zůstat s nemocnou Elis. Měli jsme příjemné odpoledne s českým chlebem a ochutnávkou tří druhů piv (před řízením si tady můžete dát jedno pivo).

Jak jsme si povídali, mezi řečí se Mark zmínil, že příští víkedn bude v Coral Woods Maple Fest, kde bude jako dobrovolník pomáhat organizátorům. Docela nás to nadchlo, tak jsme se dohodli, že bychom se tam mohli za ním s Heidy vydat.