Festival of the Sugar Maple

Neděle 8.3.2009

Den začal dost drsně. Kolem půl deváté jsem se spíš silou vůle vyhrabala z postele a vůbec nechápala, co je s dětmi, které nás normálně budí už před sedmou. Byl klid, tak jsem zapadla do koupelny, kam za mnou Milan po chvíli halekal, cosi o tři čtvrtě na deset. Chvilku jsem se ho snažila přesvědčit, že se nejspíš zbláznil, když nám náhle došlo, že se měl tento víkend měnit čas!

Reálný čas nás moc nepotěšil, stejně jako deštivé počasí venku, protože jsme měli v plánu jet na Festival of the Sugar Maple.

V poklidu jsme posnídali, popřáli Gábince k jejímu svátku a pak už jsme se vypravovali na cestu, kterou jsme se rozhodli absolvovat i přes nepřízeň počasí, protože kdy jindy budeme mít příležitost shlédnout výrobu javorového sirupu?

Heidy, se kterou jsme měli původně jet, byla tento víkend zaneprázdněná, takže jsme nakonec jeli sami, což se nám docela hodilo, protože stihnout nějakou přesně načasovanou schůzku, by pro nás bylo nemožné.

Jak jsme se blížili k parku, byl déšť stále intenzivnější a přidala se k němu i bouřka. Na parkovišti nás zastavila jedna z organizátorek, která se divila, že i v takovém počasí chceme jít ven a upozornila nás, že za bouřky se do lesa nesmí, takže máme počkat v autě, než to přejde, nebo se můžeme jít zatím podívat do „domečku“, kde se sirup vařil. Samozřejmě jsme volili vaření sirupu :-).

Ještě na parkovišti jsme se setkali s Markem, s nimž jsme následně šli do  „domečku“, který je normálně využíván, jako odpočinkové a picknickové místo pro turisty. Nyní v něm byla ohromná nádoba, ve které probublávala míza z cukrového javoru, v krbu hořel oheň a pro zájemce tu byla horká čokoláda, která moc potěšila naše děti :-).

Během prezentace jsme se dozvěděli, že sirup se získává z mízy javoru cukrového, která obsahuje 3% cukru, ostatní je voda, která se musí odpařit. Ze 40 galonů mízy se po 68 hodinách vaření získá 1 galon javorového sirupu. Sirup lze získávat i z jiných stromů, ale ty mají nižší procento cukru a sirup není tak chutný. Dostali jsme trochu teplého sirupu na ochutnání a byl výborný, mnohem lepší, než jak jsme ho do té doby znali, za studena.

Jakmile se začnou na sklonku zimy javory probouzet, je potřeba začít se získáváním mízy a lze s tím pokračovat, jen dokud sromy nezačnou pučet, potom sirup zhořkne. Sladká míza se získává navrtáním kmene do hloubky 8 -12 cm. Kmen musí mít munimálně 32 cm v průměru, do silných stromů je možné udělat 2 -3 vrty.

Za mrazivého dne je míza v kmenech ztuhlá a nejde ji čerpat, za teplejšího podmračeného dne vytéká, ale nejlepší je teplé a slunečné počasí, ale ne příliš teplé, aby stromy nezačly předčasně pučet :-). Ve skutečnosti je na získání cenné mízy jen velmi málo času.

Míza se chytá do plastových galonových nádob, v nichž se prodává pitná voda nebo do plechových nádob vyrobených přímo pro tuto potřebu a nejnovější metodou je systém hadiček, který mízu svádí do jedné veliké nádoby, odkud je pak přečerpávána na požadované místo. Všechny uvedené způsoby jsme viděli, když se déšť zmírnil a Mark byl ochotný nás do lesa doprovodit a udělat nám soukromou přednášku, protože do lesa nesmí nejen za bouřky, ale ani třicet minut po posledním blesku. Pokud by se tam v té době někomu něco stalo v doprovodu organizátorů, mohli by z toho mít velké nepříjemnosi, protože by vše šlo na jejich zodpovědnost.

Viděli jsme také vykotlaný kmen, který k získávání sirupu sloužil původně. Voda se v něm odpařovala pomocí rozžhavených kamenů vložených přímo do mízy.

První osadníci se o sladké šťávě v javorovém kmeni dozvěděli díky tomu, že jeden pořádkumilovný muž uklidil svou sekyru tím způsobem, že ji zasekl do živého stromu. Shodou okolností v tom stejném místě stál kbelík na vodu, který se přes noc naplnil javorovou mízou. Když z ní žena začala druhý den vařit (v domění že byl manžel pozorný a vodu jí připravil již večer), zjistila, že je sladká. O vzniku výroby javorového sirupu prý existuje mnoho legend, ale tahle je údajně nejdůvěryhodnější, hned po té, která praví, že se to bílí osadníci naučili od domorodých indiánů :-).

Děti si užívaly poletování po lese a vůbec jim nevadil neustálý (i když už mírnější) déšť. Naopak si ho užívali stejně jako kaluže a bláto, ze kterého byl Edík tak nadšený, že se v něm i vyválel :-).

Více fotek na: https://pidahrabal.rajce.idnes.cz/057_Maple_Festival_8.3.2009/